HOPDN radí.

 Co dobré vědět, než  vezmem za kliku psychiatrie. 

Měli by jsme  se poučit  z historie, kde je známo, že mocenské instituce se ne vždy chovali podle toho, co měly v poslání. Názorným příkladem je církvi sloužící svatá inkvizice. Křesťany vystřídal komunismus, který měl také ve stanovách poslání ušlechtilá. Přesto víme, že jak náboženství, tak ideologie mnohým lidem nespravedlivě ublížili. Zamyslete se, zda psychiatrie, která má pomoci vždy skutečně pomáhá? HOPDN neříká ani to, ani to. Pouze na požádání můžem dodat důkazná svědectví, které nemluví příliš lichotivě o České psychiatrii a myslíme si, že především rodiny postiženého by se měli více zabývat tím zda je vždy dobré strikně vše řešit přes psychiatra?  

- Státní moc- a té psychiatrie stále slouží nerada objektivní kritiku, nebo jiný pohled / byť i pro jedince často velice prospěšný /. Věřte, že vše se dokumentuje, a tak budete-li  v návštěvách psychiatra pokračovat, se to navíc ještě rozkřikne. Za čas se ucházíte o práci, a zaměstnavatel vás nezaměstná, a neuvěří vašim řečem, mnohdy pravdivým, že jste zcela nevinně dvakrát navštívil  psychiatra. Problém je často starý i několik let a odborník, který Vám diagnózu napsal, například z důvodu jen pro potřebu neschopenky, než se jen srovnáte s rozchodem si ani nepamatuje jak to před léty bylo.  

Měli by jste vědět, že psychiatrie často sloužila  moci a stále jí svým způsobem slouží, i když lékaři budou tvrdit, že je to vyloučeno.

Měli by jste  vědět, že ne vždy přesto všechno je nutné zaujímat antipsychiatrický postoj. Psychiatrická pomoc je velice individuální, a zatím co někomu systém může uškodit, jinému zas pomůže. V každém případě nelze vše paušalizovat. Pouze zdravé okolí nemocného by mělo více dát na zdravý úsudek a podle toho rozhodnout, zda lepší je pro jedince psychiatrii využívat, či se raději od ní vzdálit. Bylo by dobré se napřed zcela soukromě poradit. V restauraci při dobrém posezení Vám psychiatr řekne pravdivější názor než v ambulanci, kdy má naplněnou čekárnu. Nelitujte, bude-li potřeba peněz a poraďte se napřed, než vašeho blíského psychiatr uvidí. 

Měli by jste vědět, že existuje něco jako -stigma duševní nemoci-  to je, že již se o vás ví , že jste se léčil u psychiatra a okolí vám to pak většinou k vašemu neprospěchu dává nepřímo najevo. 

Měli by jste  vědět, že je důležité, zvlášť, když o vašich psychických problémech zatím nikdo nic neví, aby to bylo pokud možno utajené a je i důležité, aby se pokud možno návštěva nikde nezapisovala. Dohoda s odborníkem je vždy možná. Pokud vaše přání odmítne, máte možnost se domluvit s jiným. Máte možnost si zajistit utajení vaši psychiatrické minulosti, když se například přestěhujete. Měla by se respektovat vaše přání a záznamy, které vás kompromitují utajit.

Měli by jste také vědět, že ne každý odborník v oboru psycholog či psychiatr skutečně své profesi rozumí a dělá ji především s láskou -/ viz film Léto s kovbojem, kde se herec Somr ptá neschopného studenta medicíny herce  Víznera. cituji:/ na tu medicínu asi nebudeš nechtěl bys to zkusit s psychiatrii?/ V tomto filmu natočeném přes to všechno v hluboké totalitě, se dává jasně najevo, za co sami i odborníci  medicíny psychiatrii  považují, a na příkladu neschopného studenta medicíny, ale  prominenta ukazují, že v tomto  oboru se v podsatě nemůže nic zkazit, především proto, že je zaručena v 99% beztrestnost, udělá-li chybu psychiatr.Netvrdím, že všichni jsou neschopni jako herec Vízner, Ale dětí dnes již dospělých bývalých prominentů je stále dost a mnozí   opravdu  vystudovali obor psychiatr, aniž na to měli předpoklady, většinou jen za pomocí svého vlivného tatínka, který si přál, aby syn nebo dcera byl lékař, bohužel v klasické medicíně by často neprošel, a tak se stal psychiatrem. Je stále ale pravdou, že  v našem dost nedokonalém systému mají proti  těm, co opravdu umějí spíše zelenou. Protože /jak již jsem naznačil/ psychiatrický systém v České republice je postaven tak, že se mu moc z hlediska své existence /nejčastěji   obložnosti psychiatrických léčeben/ nevyplácí vždy stavět klienta na nohy. 

Měli by jste vědět, že ústavy psychiatrické péče mají tendence obsazovat se co nejméně problémovými lidmi a že například  pro hospitalizaci potřebnější feták či starý nemohoucí člověk není tak žádoucí. Jeden je totiž problémový a druhý dá personálu moc práce. 

Měli by jste vědět, že odborníci chtějí především klientelu poslušnou, bohužel, to se často nepříznivě obrací především i proti těm poslušným, ale především proti zdokonaléní systémové péče, protože se nevytvoří ve všem tolik pro demokracii potřebné  konkurenční prostředí. 

Měli by jste vědět, že schizofrenie je především velký byznys, a na léčbu včetně právních a sociálních progamů  pro postižené jde dost peněz, a ty ne vždy dojdou na místo určení, a využívá je mnohdy k vylepšení svého standardu jiný.

Měli by jste vědět, že peníze jsou především důvodem, proč nesnese Ćeská psychiatrie jakoukoliv rebelii, a pokud to jde, spolehněte se, že nějakým způsobem to dá ve formě různých sankcí najevo.Bohužel ne každý má na všechno žaludek a nedokáže lhostejně přihlížet  s čím nesouhlasí. 

Měli by jste vědět, že psychóza by často ani tak tak strašná nebyla, a že jen nemožné východisko  je především díky  špatnému systému, který nedává pro postižené  naději lepších zítřků.

 Měli by jste vědět, že dost lidí získá  časem s psychózou zkušenost, a chová se jinak, než při první hospitalizaci, a víme o případech, že dost lidí ani psychiatra nenavštíví, a přečká tak nemoci bez vážného zkolabování. Bohužel se o tom se moc nemluví a tak jsme nuceni stále brát za bernou minci jen názor odborníka. Rozhodně ne vždy při pozorování, že se se mnou něco děje, je  nezbytné navštívit psychiatra.

 Rozhodně odborník pravdu většinou má, ale často jen z jeho odborného pohledu, který nemusí být vždy co se týče budoucnosti ten nejlepší.

 Měli by jste vědět, jak velkou roli hraje sugesce, co řekne odboník, či kapacita v oboru, někdy se příliš neslučující se zdravím selským myšlením. 

Měli by jste vědět, že i psychiatři se mění, a ten, který dříve vám šel ve všem na ruku záhy zjistí, že svou dobrotou si někdy i podřezává svou větev, a zakrátko podlehne takzvanému syndromu vyhoření, kterému ve větší či menší míře podléhají všichni odborníci. 

Měli by jste vědět, že vaše nápady, co by bylo pro vás dobré odborníci většinou neberou, a často je ani nezejímají. Přestože máte jasné argumenty, že skutečně to a to by bylo prospěšné. 

Měli by jste vědět, že ani věda a vystudovaný podle současné vědy psychiatr nedává nikdy stoprocentní záruku, že se jeho odbornost se někdy  neobrátí spíš proti vám. 

Měli by jste vědět, že  věda o duši má   nové poznatky, které se bohužel uplatňují jen ve velmi malé míře a přitom často nové poznatky přímo vyvracejí to, co Česká psychiatrie  stalé má za bernou minci.  

Měli by jste vědět, jak již jsem zhora uvedl, že nové poznatky žádají změnu a změnu tolik potřebnou vlivní odborníci nechtějí, a to často z důvodu, že to ohrožuje jejich existenci. 

Měli by jste vědět, že se často i  alternativní pomoc, která začala ukazovat po roce 89 nový směr, není to pravé ořechové. Jste   jako nová organizace nebezpečná konkurence, a tu nemá nikdo rád.  

Měli by jste vědět, že odborník z oboru psychiatrie je dobře placen, především z vedlejších přijmů a vyplácí se mu proto  o této vědě   vytvářet stále pro laika nepochopitelné tabu.  

Měli by jste vědět, že odborník je tak trochu váš třídní nepřítel, a má někdy až příliš zafixováno, že vy jste odpad společnosti, kterému psychiatrie dává, až příliš moc. 

Měli by jste vědět, že některé země ani žádné psychiatry nemají, ani dříve nebyli, a lidi byli zdravější. Ukázka na cikánech, kteří jsou mnohem méně hospitalizováni hovoří ne tolik pro vědecké poznatky o duši. 

 Závěrem zdravý úsudek si především musíte udělat sami, a je na vašem rozhodnutí, kterému lékaři uvěříte. Nechceme, aby jste těmto radám bezmyšlenkovitě  uvěřili, ale chceme, aby jste především přemýšleli a uvěřili především vlstnímu rozumu a citu, který by měl rozeznat, kde je pravda. Jde o vaše zdraví a o zdraví vašich blízkých. Případů pochopitelně obtížně prokazatelných, že psychiatr zničil člověku život je dost. Přesto věřím, že většina psychiarů je solidních, ale jsou příliš realisté a jasně si uvědomují, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi také výti. 

Měli by jste ještě snad vědět, že duševně nemocní by především měli držet spolu a vytvářet vlastní komunity, a pokud to jen trochu jde, bez zásahu odborníka. Lidé, jenž mají stejné problémy, jsou k sobě především tolerantnější, a o to především jde. Tolerantost je to nejlepší, čeho se člověk s duševními problémy může dočkat, a tom všem píše Americká spisovatelka Judi Chamberlinová v knize Na vlastní pěst. Pokud si tuto, více jak dvěstěstránkovu  přečtete dáte rozhodně  v mnohém HOPDN za pravdu. Knihu doporučujeme především rodiným příslušníkům postiženého, jenž léta marně hledají pro své soukmenovce pomoc, protože se v ní   uvádí jiný pohled, a to je pohled toho potřebného duševně nemocného. Kniha je autentickým příběhem dříve  neštastné a nemocné ženy, která především svými silami se dostala z dříve beznadějného údělu. Zároveň může sloužit i jako odborná příručka.  

Pokud máte o knihu zájem, zašlete na kontaktní adresu 25Okč, a my Vám knihu obratem zašleme. Poštovné hradíme. Rovnež za IOOKč zašlem komplet sedm čísel časopisu Cvok, a za 8OKč komplet šest čísel časopisu Jiná Alternativa. V obou zmíněných časopisech hovoří především ten potřebný, a to je klient  (pacient) psychiatrické péče.

Kontaktní adresa: HOPDN- Chudějová Josefa, Lnářská č. 1O9, Humpolec 39601 PO BOX 70

Http://www.sweb.cz/hopdn    e- mail: hopdn@seznam. cz
tel. záznamník - 0366/332360 mobil: 0606/882173