Švejk
Co chybí mu – snad někdy odstup jen.
Mocní jej nemají rádi – aspiranti se s ním smáli.
Doba je zlá a potřebuje velikány – doba je zlá a lidé musí poslouchat generály.
Švejk, ale poslouchá naše pány a nikdy neřek, že nejsou velikáni.
Tak proč všichni ti páni zuří, když Švejci jsou za vzor dáváni a z blázinců
vykopáváni.
Protože doba je zlá a potřebuje velikány.

Mesiáš
Nemusí být vždy blázen ten, kdo věří, že Mesiášem on je jen.
Jedno pravidlo pak držet nutí. Naprostou pravdu sobě říci musí.
Věřím, že Mesiášem jsem, či myslím si to jen?
Blázen záhy zjistí, že jen myslel, že Mesiášem je.
Když, ale věří ten, že Mesiášem on je jen, pak lékař na pozoru by býti měl.
Maličká chybička se může vloudit a celá psychiatrická věda je pak náhle v louži.
Pochopte, ale lidé přec, že psychiatr je člověk jen a nechoďte na naň s Mesiášem.

Blázince se budují
Mocní páni byli vždycky na nás, prý neposlušné lidičky.
Zda -li to byl komunista, pan velebný či pučista- jedno je úplně zčista.
Záleží, jak pan pokrm dává a kolik svobody lid zań očekává.
Nebude-li ale jídla dost, často ani té svobody není moc.
Na světě to takto chodí, připraven bič je, když lid se náhle z hladu bouří.
Jeden problém s bičem je? Nastala u nás demokracie.
Kořen si s tím poradí a blázince rychle postaví.
S cizí měnou po ruce, lidé dále třeste se.
Nastavěné blázince zbaví lidi ambice.
Jak se jednou zaplní, tak hned je nikdo nezboří.
Za to slávu Kořen sklízí, práci dal, za to se pýří. Na vše již dnes stačí
sám.
A jeho libreto se tentokrát může začít v Brně hrát.
Pan Cibulka sic tam je. Přesto za pomocí cizí měny se hudba rozjede.
Konkurs Kořen vyhlásí a do Chráněných dílen nového pedanta přihlásí.
Psychiatr mocný pán-lidé se dál ho budou bát.
Blázince se budujou, co chcete? Práci přeci lidi dostanou.
Až v blázincích budem všichni, poznáme jak Kořen smýšlí.

Dělají z nás stále voly
Dvěstě tisíc v čechách bláznů. Málo, který má vše v právu.
Pro nás soudy nefungují. Nikdo s tím nic neučiní.
Kodexy a Naše práva, vlez právníkům s tím na záda.
My právo blázne v rukou máme a do něj tě nikdy nedáme.
Blázinců je u nás moc. Potřebují obložnost.
Dostat pro tebe do nich právo – nebyl bys tam často známo.
Málo klientů by měly a nemohly z nás dělat voly.
Léky blázne musíš brát, to co píši nesmíš znát.
Zítra totiž volby budou, k úspěchu komunisté mříže potřebujou.
Totalita v nich se ztratí, která stále pro moc platí.
Něchtějte mě rozesmát, že bolševik přestal v česku roli hrát.
Den co den je drzejší, a pro současnou demokracii nebezpečnější.

Informační šum
To je hlavní příčina, která nechává blázny zůstat bláznama.
Nemoc často je jen chytrá maska, aby někdo nepřišel zkrátka.
Něco v zájmu bláznů chtít, problém v médiích by se musel rozšířit.
Pak padl by blázinec, kam také teče dost peněz.
Blázinec za vším zlem stojí, nebýt něho snad ani duševní nemoc není.
Śum se musí podporovat pak blázinec stojí pořád.
Kdyby naše noviny pravdivě také psaly, blázince by nestály.
Proto tedy advokát, lékař nebo novinář o pravdě nám budou lhát.
Blázen zůstává pak sám a nezbývá než léky brát a v blázinci žít dál.
Demokracii tu sic máme, ta ale pro blázna neplatí stále.

Ota - blázna kamarád
Od mládí chtěl být nej - a při tom chtěl mít také charakter.
V této představě nebyl sám, které dítě by nechtělo vzlétnout ke hvězdám a
dobré být jak Kristus pán.
Léta šla, ale dál a Otík náhle miloval.
Jak krásná ta dívka byla v Otíkových představách.
Ty mučily jej tak, že odvážný čin rozhodl se udělat.
Velké zklamání pro Otu bylo, když se na lásku nepřistoupilo.
Smutek, černo, bílá šeď, moc nechybělo a Otík z toho zblb.
Realita tvrdá byla, ale naštěstí se i ta přežila.
Že byl Otík ještě mlád, k cvokaři se nedostal a hlavně jak žít na to přišel
brzy sám.
Žen mnoho může mít, jen na to chce zchytra jít.
Dobré vztahy Otík udržuje a nikde se nesnižuje.
Vlivní hoši, vlivní páni, jen ti již mu lásku dají.
Otík začal postupovat kádrově se vylepšovat.
Začal být jen realista a tak si to vzal k srdci zčista.
Pouze jedno neměl šéf rád - s pochybnými lidmi se sdružovat.
Za to vděčí co dnes má, tak proč o šéfovi pochybovat.
Žen má Otík stále víc, stačí na to prachy mít.
První láska byla Eva, jak ta jen by se dnes vedle něho pýřila.
Chceš-li úspěch, stoupat výš, musíš ostré lokty mít.
Otík tedy kraluje, ale již nemiluje.
Eva byl jen zlý sen a bláznivý kamarád blbej člen.
Obdiv Otík stále sklízí, za to se také patřičně pýří.
Jen to nedat najevo, to by tedy nechtělo.
Léta šla, ale stále dál a Otík zase miloval.
S kamarádem se zase smířil a k šéfovi už tak nemířil.

I blázen někdy zvítězí
Názor léty se mi měnil,
praktických žen já se stranil.
Snil jsem pouze o bohyni
a tak jsem správně na psychiatrii.
Bláznem jsem a bláznem budu.
Za to, ale já nemohu.
Bohyně však nepřišla a já
začal být víc realista.
Beru život tak jak jde
a nelámu co nejde.
Proč tedy ty iluze mi nalívala bohyně?
Na to musím přijít sám, jen tak naději u ní mám.
Pak již budu za vodou a lidské trampoty
na mne nemohou.
Názor již budu mít stálý, žádnou ženu neošálí.
Ćas přestane existovat a bohyně?
Ta bude kapitulovat.

Právník rodiny
Rodina má právníka-
bláznivému členu však nic neříká.
On má školu vysokou
na práva šel s jistotou.
V Brně u strýčka při studiích spal
a pozici tam si budoval.
Nemá to právník jednoduché,
když za poctivost nechce platit krutě.
Don Quichot -řádná omluva,
že vždy nejde udělat náprava.
Bláznivý člen v rodině nemá šanci
podle Don Quichotské ideologie.
Ač může mít i corpus dělit blázny
musí právník dělit.
Kompromitovat je špatné
a tak blázen píše básně.
Mám v rodině právníka,
ale mně nic neříká.
V pokojíku mém on sedí
a odhání od mých dveří.

Obhájce ex-fo nebo sedm statečných?
Sedm statečných to bylo co vesnici zachránilo.
Calvera je velký pán, zbraň přec neumí držet vesničan.
Od úmoru do úmoru dělá vše, aby sklidil svou úrodu.
Malý člověk český také stále šetří, ale když má dost peněz
ejhle, je strčen na blázinec.
Chce se soudit, chce se prát, jak Calveru dostat má?
Obhájce ex-ofo, to naděje s ním zakrátko
vše jak dřív bude.
Zkušenost ti, blázne, praví zůstaneš jen při naději.
Tak to chodí, smiř se s tím! Marné je na advokáty jen blít!
Oni hroší kůži mají a s tebou si vrásky nedělají.
Vezmi vidle jako zbraň a své rádce žeň jak Calveru ten vesničan.
Jen tak pochopí odborný tým, že jseš tu také ty
a za tebou sedm statečných.

|
|
Advokáti a Brodský blázinec.
V Brodě mají léta blázinec a budou mít dál.
pokud tam někdo na tamní právní strejdy neudělá někdo buzinec.
Oni právo obchází a bláznům kapsy vyprázdní.
Ten pak chudák nemá nic na to, aby lepší život vysoudil.
Když pak zpětně na právo se otáže za paranoidní je se ukáže.
Na tuto diagnózu jeden lék: rychle zavřít na blázinec.
Advokát se může smát a blázinec stojí dál.


Fokusácké dítko
Do Fokusu dítko bylo lékařem dopraveno.
Stát prý dává možnosti vyvinout se v bytosti.
Dítko proto dítkem je věří všemu i o čem se pouze lže.
Nezná totiž zákony, že český člověk chce jen košili.
Na kabát již peněz není tak to v Ćesku tak to chodí.
Slabé díko at či tak, vždy se šoupne na ocas.
Kyne pouze naděje, že Západ mu přispěje.
Nestane-li se tak hned, z dítka se stane nevrlý kmet.
Aby půvab neztratilo o pomoc Ježíškovi napsalo.
Milý Ježíšku opatruj mou dušičku, pro blázny je doba zlá, nevím jak to
překonám.

Naděje umírá poslední
Hledat svobodu, či sebe, to není víra,
V té obava stále je, že ztrhne nás velká černá díra.
I přec víra naděje, že svobody někdy dozřeme,
V té totiž strach žádný není, ani k nikomu klonění.
Dostát v ní úkol je těžký. Mocný ďábel, až je děsný.
Před Bohem on pouze smeká, možná jeho jen se leká.
Protikladů nezná už ani ďábel ani Bůh,
Na lesk Satan všechny chytá a pod svůj prapor pak počítá.
Bůh neslibuje z lesku nic. Ten nemůže zaručit.
Věřit v něj jen on si přeje. Jen to naší duší pookřeje.
Úplatky on nebere na ty on má ďáble Tebe.
Těmi držíš všechny v šachu a necháváš v dlouhém patu.
Mám-li se Já očistit – vzdát se toho na co jsem si léta zvyk?
Kdyby i tak lehké to bylo, bláznama mnoho lidí se nestalo,
Očista jde mnohem tíž, a zbývá jen zoufat si a upírat zrak stále výš.
Anděl si možná Tě všimne a jeho srdce nad Tebou zjihne.
Mesiáš přichází dává Ti dech. Po druhé neskákej ďáblu na lep.

Falešný hráč
Falešný hráč ten to byl,
Na nějž se dav domluvil.
Přes pusinku dostal pak,
A již s námi nesměl hrát.
I soud má svá pravidla,
Údajně prý dost dobrá.
Dle nich práva každý rovný,
Nekuš blázne slova paranoidní.
Pak nelze již nic dělat,
Než do blázince tě vždy dát.
Jeden problém sic máme,
Kdo o tvé diagnóze rozhodne.
Moc ale si s tím poradí,
A 15 českých blázinců vždy obsadí.
Ta je zákon, ta je vše,
Odsoudí i falešné hráče.

Bůh Psychiatr
Dítě v mládí štěstím plálo jen proto, že tenkrát úsilí nestálo.
Když přišla škola učení, již to bylo mučení.
U hraček chce dítě stále být, do školy se, ale musí jít.
Dětský svět je mu náhle brán a tím je také frustrován.
Trvá-li bolest trošku dýl, k psychiatrovi se prý musí jít.
Psychiatrie je věda nová, údajně vědecky podložená.
Psychiatr kýve hlavou, přemýšlí s jakou má vyrukovat diagnózou.
Řekne-li „Děcku není vůbec nic " půjdou s ním nejspíš pryč.
Jiného lékaře si hledat budou ten napíše diagnózu jakou si přejou.
Psychiatr se nějak živit musí a děcku přeci pomoct musí.
Lék se tedy předepíše a za týden uvidí se.
Trošku -li rodiče moudří budou, nestane se nic a všichni spokojeni budou.
Stává se, ale občas pech, pak bůh přebírá za lékaře cech.
On pod kontrolou má vždy svůj plán. Nebojte se, není nic, co On by neutáh.

Don Quichot
Tam, v daleké Arábii na vládce Servantes civí.
Ach, ten Španěl má odvahu a přitom má pouze
velkou hubu.
Trošinku s ním zalaškuju a potom bude napíchnut na kůlu
Co má dělat Servantes? nemyslet na bolest.
Strach je to co světem vládne.
Usmívat se je třeba stále.
Ach ten španěl provokuje
a přitom nemá žádné zbraně.
Pouze jednu největší, odvahu to buldočí.
Raději tě nechám běžet, jen mě sem,
prosím tě, již nikdy nelez.
Že vládce uznal odvahu, dal tím
světu velkou knihu.
Pravdy zrcadlo ona nosí,
lidé se jí občas děsí.
Za snílka proto Quichota uznají,
než, aby své chyby přiznali.
Ač již je to tak či tak pravdou je,
že Don Quichot dal všem knihám na frak.

Vyšší standart
Vyšší standart blázen chtěl do práce by však musel.
Pro to překonal by i svou potřebu po lécích spát, až někdy k obědu.
Práci začal hledati, ale žádnou nenacházeti.
Pro blázna práci nemáme, a tím my nic nenaděláme.
Co má chudák dělat pak? Než zase do oběda spát.
Moc ze dne kdyby mu zbylo, to by se víc utratilo.
Více léků budu brát a pak zas dlouho krásně spát.

Závislost
/ protialkoholní lékař/
Dříve pro vše úsměv měl,
vždy vlídně se ke každému skláněl.
Ne, že by dnes byl špatný pán,
pouze již nevšímá si všeho tak.
U stolu ve své ordinaci sedí
a do svého bloku hledí.
Tak to chodí den co den-
Zda pomohu-nejsem již tak přesvědčen.
Věřit tomu co dělám, radím nemocným osobám
Jedna dnes proti mně sedí a do očí mi tupě hledí.
Poslouchám jí, poslouchám, úsudek si udělám.
Dnes je to již klient třetí, mně se skoro klíží oči.
Ještě chvíli vydržet a kafe si popřát smět.

Psychiatr
Všechno ví a všechno zná,
Korán, křesťanství, budhismus, na to odpověď vždy má.
Vystudoval vysokou, tak nemá pravdu lecjakou.
Vědecky je podložena, tak proč o tom pochybovat.
Darvinismus, v tom je, slabý jedinec nepřežije.
V tomto duchu postupuje, morálkou se nesužuje.
Je nás mnoho, je nás moc, regulovat toho třeba dost.
Pouze silní přežívají a ti se přeci dopředu dívají.
Pouze za hrob nevidí - co s tím? To snad ani nevadí.
Jsme tu dílem Náhody, tak proč o tom stálé dohady.
Silní, kteří zvítězí, ti na Lásku nevěří.
Realita taká je - psychiatr kraluje.
Že neléčí, tak to je, proč o tom někdo stále pochybuje.
Chceme-li tedy klidně žít, za jedno musíme s psychiatrem být.
Jinak nám dá diagnózu a potom máme tedy smůlu. Psychiatr kraluje, vědecké je, že
nemiluje.
Smůlu tedy smůlu má, kdo všanc se psychiatrům dá. |